Zajímá nás společnost, ve které mají lidé skutečný prostor hledat vlastní odpovědi na otázky víry, smyslu a životní orientace. Patří k tomu historická náboženství, menšinové tradice i nová náboženská a duchovní hnutí.
Chceme přispívat k prostředí, kde se tato rozmanitost bere jako přirozená součást svobodného života.
Svoboda svědomí je také svobodou hledat.
Lidé stále hledají nové způsoby, jak rozumět sobě, druhým i světu kolem sebe. Vznikají nové komunity, nové podoby spirituality a nové způsoby sdílení hodnot a zkušeností.
Právě tato schopnost tvořit, hledat a spojovat se s druhými patří ke svobodné společnosti. Nová náboženská hnutí jsou jedním z jejích projevů.
To, co dnes vzniká, se může zítra stát přirozenou součástí naší kultury.
Takovou, ve které člověk může svou víru nebo přesvědčení nejen soukromě zastávat, ale také podle nich žít, setkávat se s druhými a podílet se na veřejném životě.
Náboženská pluralita pro nás není jen skutečnost, kterou je třeba vzít na vědomí. Je to jedna z podob lidské svobody – a zároveň příležitost učit se žít společně s lidmi, kteří svět vidí jinak.
Rozdílnost a společný život se nevylučují.
Chceme podporovat výzkum a vzdělávání, zpřístupňovat odborné poznatky a vytvářet příležitosti, při nichž mohou náboženské a ducovní komunity představovat vlastní zkušenost svým vlastním hlasem.
Zajímá nás také jazyk, kterým o náboženství mluvíme. Přesnost není jen akademická ctnost. Pomáhá nám vidět skutečné lidi a skutečná společenství namísto zjednodušených kategorií.
Každý z těchto světů má jinou zkušenost. Akademické prostředí přináší odborné poznání, veřejné instituce svou praktickou zkušenost a náboženské komunity každodenní znalost vlastního života.
IBR chce pomáhat tyto perspektivy propojovat.
Ne proto, aby všichni dospěli ke stejným názorům, ale aby se dokázali lépe poznat a hledat společně dobrá řešení.
K prostředí, kde mají své místo staré tradice i nové duchovní cesty, kde mohou vznikat nové komunity a kde je přirozené setkávat se s lidmi, jejichž přesvědčení se od našeho liší.
Budoucnost náboženské svobody totiž není jen pokračováním toho, co už známe. Patří do ní i myšlenky, společenství a podoby duchovního života, které teprve vzniknou.
Chceme společnost, která je otevřená budoucnosti.
